Buď vůle tvá

Tato pouhá tři slova vyjadřují tak mnoho... Vyjadřují důvěru k Tomu, kterého nevidíme, ale víme že je nekonečně dobrý. Odhazují strach, že nevyjde něco co si přejeme nebo že naopak vyjde to, co si nepřejeme... Alespoň tak tato slova vnímám já, od té doby co je beru vážně.

Od té doby se toho u mě tolik změnilo. Měla jsem nějakou představu o životě a o budoucnosti. Takovou líbivou, jak jinak:) No a právě teď zažívám obrovskou radost, že se ta moje představa nenaplnila.

Už je to rok co dělám práci, o které zrovna nikdo nesní a ani já zrovna netoužila tuto obyčejnou manuální práci dělat. Ale dělám ji a vidím, že je to to pravé pro mě. Nevím jestli napořád, ale pro tuto chvíli je to to nejlepší co mohu dělat.

Vždycky jsem si přála žít v zahraničí. Nebo se přinejmenším odstěhovat někam daleko od místa, kde jsem vyrostla. To jsem si na devět měsíců splnila, když jsem odjela aupairkovat do Anglie, za úplně jinou rodinou než jsem si představovala. A byla to ta nejlepší rodina, která si mě mohla vybrat a kterou jsem si já mohla vybrat. Ale i přesto, že jsem se u té rodiny měla moc dobře, jsem se vrátila domů a už netoužím po dálkách - přinejmenším ne napořád. Nějaká ta cesta kolem světa by mě neurazila:D Ale zamilovala jsem si ten kraj, kde jsem vyrostla, kde mám rodinu a přátele a svá "tajná" místa, která mám tak ráda. Místa, kde jsem doma.

Nevím jak se bude můj život vyvíjet dál, ale jedno vím jistě. Nemusím se bát:)

Matouš 6

25 Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?

26 Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?

27 Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

28 A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou –

29 a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.

30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?

31 Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?

32 Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.

33 Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

34 Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.